Měření vn obvodu

RNDr. Bohumil Ferenc, září 2000

  • Kontrola a seřízení předstihu

  Pokud testování primárního okruhu prokázalo vyhovující výsledky, můľe se přikročit k ověření jednotlivých dílů sekundární části, tj. obvodu vysokého napětí. Tyto zkouąky mají řadu omezení vyplývajících z pouľívané měřící techniky a v případech nesouhlasných výsledků je určení místa a příčiny případné závady zpravidla dosti nepřesné.

  Prvním krokem bývá ověření, zda na vn vývodu zapalovací cívky je vytvářeno vysoké napětí. Pro kontrolu je nejvhodnějąí pouľít vysokonapě»ové sondy, která se připojí k multimetru a umoľní tak změření vysokého napětí velikosti desítek kilovoltů.

  Při měření postupovat s krajní opatrností, aby nedoąlo k úrazu vysokým napětím, který by mohl být i smrtelný!!!

  Není-li takto sestavený kilovoltmetr k dispozici, nebo nelze-li získat přístup k jednotlivým místům měření, jehoľ postup vyplývá z blokového schématu, je moľno jako informativního testeru pouľít měrného jiskřiątě s mezerou mezi hroty nastavenou na obvyklé hodnoty vn v zapalování. Toto jiskřiątě se připojí postupně k jednotlivým místům měření a krokosvorkou ke kostře vozidla. Při přepojování k vn měřícím bodům vľdy vypnout zapalování!!

.

  Jako nouzové řeąení místo měrného jiskřiątě je pouľitelná upravená zapalovací svíčka, u které se odstraní vnějąí elektroda a část vnějąího kovového mezikruľí tak, aby vzdálenost ke střední elektrodě byla 8 aľ 9 mm.

Pozor: K tomuto účelu nepouľívat svíčky s povrchovým jiskřiątěm!

  Upravená svíčka musí být vodivě spojena vhodným drľákem s motorovým blokem. Svíčka se nejdříve připojí k vn vývodu zapalovací cívky pomocí měrného vn kabelu zhotovenému k tomuto účelu. Při startování motoru a správné funkci primárního okruhu s celé zapalovací cívky dochází na svíčce k výbojům.

.

  Není-li tomu tak, vypnout zapalování a zkontrolovat odpor sekundárního vinutí, jak bylo dříve popsáno. Při měření je vhodné odpojit přívody k cívce. Naměřená hodnota by měla odpovídat údajům výrobce.

  Poté vloľit do vn koncovky zapalovací cívky vn kabel soupravy spojující civky s rozdělovačem. Koncovku kabelu vyjmout z víčka rozdělovače, uchopit ji do izolovaných kleątí, podrľet ve vzdálenosti 6 mm proti kostře na vhodném místě bloku motoru. Protočit motor spouątěčem, přičemľ mají přeskakovat intenzivní výboje. Je-li ale k dispozici měrné jiskřiątě, pouľije se jeho. Také je moľno měřit vysoké napětí vysokonapě»ovou sondou s multimetrem. Při takovém měření sejmout víčko rozdělovače a napětí měřit v místě vloľení třecího uhlíku.

.

  V případě nevyhovujícího výsledku ověřování (výboje nevznikají, nebo mají malou intenzitu, hodnota vn je přílią nízká), změřit ohmetrem odpor vn kabelu mezi cívkou a rozdělovačem. Hodnota jeho odporu by neměla přesáhnout 5 kOhm +- 25 %.

  Jsou-li výsledky odpovídající, připojit vn kabel mezi cívku a rozdělovač a měrné jiskřiątě, nebo upravenou svíčku připojovat postupně k vývodům rozdělovače na jednotlivé válce. Při protáčení motoru spouątěčem ověřit, zda vąude dochází k výbojům.

  Je-li k dispozici kilovoltmetr, změřit vysoké napětí na těchto koncovkách. Rozdíly mezi naměřenými hodnotami by neměly přesáhnout 1.5 kV.

  Neodpovídají-li výsledky ověřování, je pravděpodobná příčina závady ve vn části rozdělovače, tj. v jeho palci nebo ve víčku.

  Zkouąku vn částí rozdělovače provést změřením izolačního odporu, nejlépe Megaohmetrem se zkuąebním napětím 500 V. Zkouąka ohmetrem multimetru není tak spolehlivá. U víčka se zkouąí izolační odpor mezi jeho elektrodami a povrchem tělesa, u palce rovněľ. Měřící přístroj by měl ukazovat rozpojený okruh, tj. nekonečný odpor, jinak je třeba přísluąný díl vyměnit.

.

  U palce je vhodná i zkouąka vysokým napětím, která se provede se sejmutým víčkem, pomocí vn kabelu od zapalovací cívky. Kabel se vyjme z víčka rozdělovače a koncovka se uchytí izolovanými kleątěmi. Podrľí se asi 3 mm od elektrody palce a motor se nechá protáčet spouątěčem. Bude-li izolace vadná, dojde k přeskoku jisker od vn kabelu k elektrodě palce. V takovém případě se palec musí vyměnit.

.

  Palec rozdělovače mívá větąinou vestavěn odruąovací odpor. Zkontrolovat v takovém případě i jeho ohmickou hodnotu. Bývá obvykle kolem 5 kOhm, v kaľdém případě dbát na údaj výrobce, je-li znám. Naměřená hodnota by se neměla od výąe uvedeného informativního údaje liąit více neľ o +30 % nebo -10 %.

Někdy je součástí palce omezovač maximálních otáček motoru pracující na odstředivém principu. Při překročení určitých maximálních otáček spojuje elektrodu palce s kostrou vozidla (hřídelí) rozdělovače. Je-li u kontrolovaného palce tento obvod pouľit, ověřit zda není pruľina přílią unavena a tím nedojde k poklesu stanovených maximálních otáček motoru. Zkouąí se nejlépe při běľícím motoru podle skutečně dosahovaných maximálních otáček.

Jestliľe závěry z testování rozdělovače umoľňují předpokládat jeho správnou funkci, přikročí se ke kontrole vn kabelů mezi rozdělovačem a svíčkami. Při ní je nejobvyklejąím způsobem změření ohmického odporu vodiče kabelu mezi jeho oběma konci. Měření se provádí multimetrem přepnutým jako ohmetr. Způsob měření je zřejmý z obr. 6. Během měření, zejména u starąích kabelů tyto mírně kroutit a ohýbat. Naměřená hodnota bývá aľ do 30 kOhm na metr délky, závisí to na typu zkouąeného kabelu.

.

V koncovkách kabelu pro připojení na zapalovací svíčky bývají vloľeny odruąovací odpory. Jejich obvyklá hodnota je 5 kOhm s tolerancí do +25 %.

Posledním článkem vn okruhu jsou zapalovací svíčky. Jejich nejdůleľitějąí a větąinou i vyhovující zkouąkou je prohlídka vzhledu vymontovaných svíček. Vzhled svíček je odrazem mnoha faktorů, vlivů, stavů, závad atd. Přirozeně nesmí být svíčky před takovým ověřením očistěny. Ke vzhledu svíčky lze učinit řadu důleľitých závěrů, které jsou v daląím stručně shrnuty.

Pokud je svíčka v pořádku a její tepelná hodnota je správně zvolena, pak při odpovídajícím seřízení zapalování a bohatosti směsi zaľehnutí nevynechává. Elektrody svíčky mají barvu od ąedobílé přes ąedoľlutou aľ po nahnědlou. Lehké nánosy na vnějąí elektrodě jsou bezvýznamné.

Pokrytí obou elektrod a jejich okolí sametově černým povlakem sazí ukazuje, ľe svíčka není dostatečně teplá a nedosahuje své teploty samočistění. Tepelná hodnota svíčky je přílią nízká. Také bohatost směsi bývá ąpatně seřízena, nebo vzduchový filtr je silně znečistěn, coľ obé vede k přílią bohaté směsi. U motorů s karburátorem můľe být příčinou váznoucí sytič, nebo tento bývá přílią dlouho vytaľen. K příčinám pocházejícím ze zapalování náleľí přílią pozdní předstih, nebo nedostatečný výkon záľehu. Tím dochází k vynechání zapalování a obtíľným studeným startům.

I podle daląích změn vzhledu zapalovacích svíček lze soudit na případné moľné závady zapalovací soustavy. Nejsou vąak větąinou jedinými moľnými příčinami, takľe je potřeba před konečným závěrem provést doplňující ověřování. K této skupině patří hlavně různá opotřebení elektrod svíčky.

Je to natavení vnitřní elektrody, která je pak houbovitě pórovitá a často bývá naruąen i izolátor. Vlivem velkého předstihu dochází k teplotnímu přetíľení svíčky, to vąak můľe být způsobeno i poąkozenými ventily, úsadami ve spalovacím prostoru, nedostatečnou kvalitou benzinu, případně nízkou tepelnou hodnotou svíčky. Také poąkození rozdělovače patří k moľným příčinám, které způsobují výpadky zapalování a ztrátu výkonu motoru.

Zmíněné příčiny se mohou projevit i odtavením vnitřní elektrody a naruąením vnějąí. Můľe být i popraskaný izolátor. Také mohou vést aľ k natavení obou elektrod, takľe svíčka má květákovitý vzhled, případně se vytvoří "pecka" z jiného materiálu. Přitom můľe docházet aľ k úplnému selhání motoru.

Úbytky elektrod mohou rovněľ souviset s příčinami, které jsou v soustavě zapalování.

Silný úbytek vnitřní elektrody způsobuje výpadky zapalování, zejména při akceleraci, protoľe zapalovací napětí není pro zvětąení mezielektrodové vzdálenosti dostačující. Rovněľ startování bývá obtíľné. Je to nejčastěji způsobeno nedodrľením intervalu výměny svíček.

Silný úbytek vnějąí elektrody bývá způsoben nepříznivými poměry proudění směsi ve spalovacím prostoru, můľe docházet k detonačnímu hoření, tj. klepání motoru. Průvodní jevy ve funkci motoru, které jsou důsledkem, jsou obdobné jako u vnitřní elektrody.

Jiná znečistění svíček, např. olovem, zaolejováním nebo obalení popílkem, větąinou nesouvisí se zapalovací soustavou, ale pocházejí od nevhodného sloľení paliva (olovnaté přísady), od nadměrného mnoľství oleje ve spalovacím prostoru nebo ve směsi u dvoutaktních motorů, případně od legujících prvků, obzvláątě z oleje, které zanechávají popílek ve spalovacím prostoru.

Kontrola a seřízení předstihu

Jakmile jsou vąechny případné závady odstraněny nebo ľádné nebyly v průběhu testování primárního a sekundárního okruhu zjiątěny, můľe se přikročit k ověření nastavení základního předstihu a změření průběhu jeho regulace podle otáček a zatíľení motoru.

Předstih patří, podobně jako úhel sepnutí, k základním veličinám, které svým nastavením ovlivňují výkon motoru, jeho spotřebu a úroveň emisí ąkodlivin. Z těchto důvodů je ověření základního předstihu podle rozsvícení ľárovky připojené k přeruąovači méně vhodné. Spočívá v rozsvícení ľárovky v okamľiku, kdy se nacházejí značky na motorovém bloku (pevná) a na řemenici klikové hřídele (pohyblivá) proti sobě. Současně musí palec rozdělovače ukazovat na stavěcí značku 1. válce na mezikruľí tělesa. Tento způsob nezabezpečí nejoptimálnějąí nastavení potřebné pro funkci motoru.

Mnohem vhodnějąí je kontrola pomocí stroboskopické pistole synchronizované od vn kabelu svíčky 1. válce a napájené z vozidlové baterie. Při otáčejícím se motoru, buď při startování nebo při vlastním chodu, vydává pistole záblesky, kterými se osvětluje stupnice předstihu, která je obvykle umístěna na bloku motoru u řemenice. Na stupnici je číselně vyznačena nulová poloha a daląí rysky znamenají vľdy jeden stupeň předstihu. U některých vozů není na motorovém bloku vyraľena celá stupnice, ale pouze nulová značka. Proti pevné stupnici na motorovém bloku je na řemenici klikové hřídele vyraľena "pohyblivá" nulová značka odpovídající horní úvrati 1. válce.

Uspořádání měření je zřejmé z obrázku. Pistole je synchronizována otáčkami motoru a k záblesku dojde při záľehu v 1. válci. Tím dochází k zdánlivému zastavení pohyblivé značky na řemenici proti některé značce na pevné stupnici. Větąina stroboskopických pistolí je vybavena ovládacím prvkem, kterým můľe být záblesk časově posouván vzhledem k záľehu. Pistole mívá buď ručkovou stupnici, nebo číselný displej, který slouľí k odečtení úhlu předstihu. Ovládací prvek pistole se nastaví tak, aby se pohyblivá nulová značka ustálila proti nulové značce pevné stupnice. Na stupnici nebo displeji pistole se pak odečte úhel předstihu. Pistole umoľňuje obvykle měřit současně i otáčky motoru.

.

Nastavení základního předstihu se ověří nebo případně i seřídí s vyuľitím pistole tak, ľe se ovládacím prvkem nastaví údaj na stupnici na poľadovanou hodnotu základního předstihu a poté se přejde na volnoběľný chod. V případě potřeby se seřídí i otáčky na potřebnou hodnotu. Je-li základní předstih správně nastaven, budou obě nulové značky přesně proti sobě. Případná odchylka se vyrovná natočením rozdělovače. Po seřízení se poloha rozdělovače mechanicky zajistí.

Upozornění: Měření a seřizování základního předstihu provádět vľdy aľ po nastavení nebo vyhovující kontrole úhlu sepnutí přeruąovače.

Po kontrole a případném seřízení základního předstihu se provede ověření průběhu předstihových charakteristik. Nejprve se kontroluje průběh otáčkové regulace. Podtlaková regulace bude přitom vyřazena odpojením hadičky k sacímu potrubí.

Začít volnoběľnými otáčkami a jejich pomalým zvyąováním určit, při kterých otáčkách začíná regulace působit a kdy je ukončena, tj. s daląím růstem otáček se předstih nezvyąuje. Mezi těmito hodnotami se odečte několik průběľných, aby bylo moľno sestrojit diagram a srovnat jeho průběh s údaji výrobce.

Při měření se postupuje obdobně jako při kontrole základního předstihu. Ovládacím prvkem pistole se nulové značky sesouhlasí a na stupnici nebo displeji pistole se odečte údaj úhlu předstihu a jemu přísluąející otáčky motoru. Neumoľňuje-li pistole současné měření otáček, je nutno pouľít externího otáčkoměru, např. odpovídajícím způsobem přepnutý multimetr připojený k přeruąovači.

Podtlakový regulátor řídí předstih nezávisle na otáčkách motoru. Protoľe je průběh regulace zpravidla na podtlaku lineárně závislý, je nejdůleľitějąí ověření počátku a konce regulační charakteristiky.

K měření předstihu se pouľije stroboskopická pistole připojená stejným způsobem jako v předeąlých případech. Mimo ni je potřebné podtlakové čerpadlo nebo jiný přístroj umoľňující měnit podtlak v obou případech s přesným podtlakoměrem. Přístroj obvykle tvoří soupravu dodávanou s řadou doplňků pro napojení na podtlakovou komoru rozdělovače, případně i na sací potrubí

Nejjednoduąąím ověřením je pouhá kontrola funkce. Provádí se při otáčkách motoru kolem 2000 za min. Přitom je ve funkci i podtlaková regulace, takľe komora regulátoru musí být připojena k vývodu se sacího potrubí. Po zjiątění hodnoty předstihu stroboskopickou pistolí se podtlaková komora rozdělovače odpojí od sacího potrubí a provede se druhé měření předstihu. První měření udává celkový předstih ovlivněný oběma regulacemi, zatímco druhé pouze hodnotu předstihu od otáčkové regulace. Jestliľe je druhá naměřená hodnota menąí neľ první, podtlaková regulace funguje.

Mnohdy takové jednoduché ověření postačuje. Jestliľe ovąem není moľno jinak vysvětlit příčiny přílią vysoké spotřeby, či nedostatečného výkonu motoru, je potřeba provést přesné proměření podtlakové regulace a srovnat naměřený průběh s údaji vyrobce.

Nastavení podtlakové regulace probíhá pouze v rozmezí otáčkového rozsahu, kdy je ve funkci odstředivý regulátor. Proto se naměří společná hodnota předstihu a od ní se odečte úhel předstihu nastavovaný otáčkovou regulací. Mezi vývod podtlaku ze sacího potrubí a podtlakovou komoru rozdělovače se zapojí trojcestný přepínací ventil, kterým lze přepínat měřící okruh, tj. regulační ventil a měřiče podtlaku k vývodu ze sacího potrubí i k podtlakové komoře rozdělovače současně (poloha A.B), nebo jen k podtlakové komoře (poloha A), či jen k vývodu ze sacího potrubí (poloha B). Nejdříve se regulační ventil, kterým se přivádí do měřícího okruhu vnějąí vzduch, zcela uzavře aby byl podtlak maximální. Třícestný ventil se přepne do polohy A.B a otáčky motoru se zvyąují aľ se dosáhne maximálního podtlaku. Změří se otáčky a otevíráním regulačního ventilu se nastaví nulový podtlak. Jestli se otáčky motoru přitom změní, opravit je na výchozí hodnotu. Za těchto podmínek naměřený předstih je pouze od odstředivého (otáčkového) regulátoru. Potom uzavíráním regulačního ventilu zvyąovat podtlak a zaznamenat jeho hodnotu, při které se předstih nastavený pouze otáčkovou regulací, začne měnit, takľe se začíná uplatňovat regulace podtlaková. Pokračovat se zvyąováním podtlaku, aľ se předstih přestane měnit. Vrátit se zpět na hodnotu, kdy opět nastává změna předstihu a obě hodnoty, tj. podtlak i předstih, zaznamenat. Během celého postupu musí zůstat zachovány výchozí otáčky motoru, aby se úhel předstihu odstředivého regulátoru nezměnil.

.

Odečítáním úhlu předstihu odstředivého regulátoru od celkového úhlu na začátku a konci působení podtlakové regulace se vypočtou její úhly předstihu. Protoľe je průběh podtlakové regulace lineární, postačí měřit jen její začátek a konec a porovnat s údaji výrobce.

Jestliľe průběh podtlakové regulace neodpovídá předpisu výrobce, je třeba zjistit zdroj závady. Ve stejném uspořádání, jaké je naznačeno, se provede zkouąka ve třech krocích:

  1. Měřící okruh se připojí pouze k vývodu se sacího potrubí. Otáčky motoru se nastaví na 2000 / min a změří se podtlak.
  2. Při stejných otáčkách motoru se měřící okruh připojí k vývodu sacího potrubí a přes hadičku z vozidla k podtlakové komoře rozdělovače. (Poloha A.B.) Znovu se změří hodnota podtlaku.
  3. Při běľícím motoru se třícestný ventil přepne pouze k podtlakové komoře rozdělovače připojené k měřícímu okruhu hadičkou. Motor se vypne a asi po 2 minutách změřit podtlak.

Při měřeních musí být regulační ventil uzavřen, aby vnějąí nastavení podtlaku nezkreslilo výsledky.

Jestliľe je při prvním kroku naměřen podtlak mezi 150 aľ 400 mbar (15 aľ 40 kPa),

Značně závislé na typu vozidla, srovnat s údaji výrobce.

je připojení na sací potrubí v pořádku. Taktéľ lze soudit, ľe nedochází k netěsnosti ventilů motoru. Jestliľe se naměří stejná hodnota podtlaku i při druhém kroku, je v pořádku i hadička přívodu k rozdělovači. Jestiľe v posledním kroku neklesne podtlak po 2 min více neľ o 10 %, je v pořádku i podtlaková komora, případně její membrána. V případě nevyhovujících výsledků je třeba postiľené díly při ucpání vyčistit, případně při netěsnosti vyměnit.

Uspořádání měřícího okruhu je moľno realizovat buď z jednotlivých dílů, nebo pouľít speciálního testeru podtlaku/tlaku, např. typu ETT 007.01 fy Bosch. Pouľívá dva měřiče podtlaku s rozdílnou citlivostí, prakticky o jeden řád, aby se dosáhlo v celém rozsahu potřebné přesnosti měření.


Autodíly MJauto, náhradní díly Brno, Vančurova 5, Židenice tel: 548 533 193, 603 812 458

Alfa Romeo -Audi- Austin- BMW- Citroen- Daewoo- Daf- Daihatsu- Dodge- Ferrari- Fiat- Ford- Honda- Hyundai- Isuzu- Jaguar- Iveco- Jaguar- Jeep- Kia- Lancia- Land Rover- Lexus- Maserati- Mazda- Mercedes- Mini- Mitsubishi- Nissan- Opel- Peugeot- Porsche- Renault- Rover- Saab- Seat- Skoda- Smart- Skoda- Subaru- Suzuki- Toyota- Vauxhal- Volkswagen- Volvo.

Copyright© 1998 - 2012 Autodíly MJauto, všechna práva vyhrazena