Základy diagnostiky zapalovacích soustav

RNDr. Bohumil Ferenc, duben 2001

  • Soustavy bez mechanických přeruąovačů
  • Tranzistorová zapalování s bezkontaktním přeruąovačem v rozdělovači s mechanicko-pneumatickou regulací předstihu
  • Zjią»ování vadného dílu
    • Ověření snímače
      • U induktivních snímačů s magnetickým obvodem
      • U snímačů s Hallovým nebo optoelektronickým prvkem
    • Ověření elektronického modulu
  • Tyristorové zapalování s induktivním snímačem otáček v rozdělovači s mechanicko-pneumatickou regulací předstihu
  • Obrazy

Soustavy bez mechanických přeruąovačů

   Pouľití výkonových tranzistorů jako spínacích prvků, které nahrazují mechanické přeruąovače, umoľňuje pouľít vyąąí primární proud zapalovací cívkou a tak zvětąit výkon záľehu. Pokud ale přeruąovač elektroniku řídí, zůstávají některé nedostatky, zejména potřeba občasné kontroly stavu jeho kontaktů. A to i kdyľ se téměř neopotřebovávají, jelikoľ spínají mnohem menąí proud neľ v bateriovém zapalování, a ten, který přes ně protéká, slouľí jen k jejich čistění a pohybuje se ve stovkách mA. Kontakty nejsou zařazeny v obvodu s indukčnosti, takľe na ně nepůsobí napě»ové ąpičky při spínání a rozepínání. Zůstává vąak kmitání kontaktů, které působí ruąivě při vysokých otáčkách motoru a je příčinou zkrácení doby sepnutí. Nevýhodou je i prakticky neměnný úhel sepnutí, coľ omezuje maximální primární proud při vyąąích otáčkách. Je jen kompromisem, aby zbytečně v cívce nerostly ztráty protékajícím proudem, který jiľ nezvyąuje energii výboje ve svíčce.

   Vąechny uvedené nedostatky odstraňuje pouľití snímačů otáček a polohy klikové hřídele, které tyto neelektrické veličiny přemění na elektrické signály. Signály jsou pak přiváděny do elektronické jednotky, která je zpracovává tak, aby byl určen jak okamľik záľehu, tak i okamľik, kdy začne protékat proud primárním vinutím zapalovací cívky.

   Okamľik záľehu, tj. přeruąení proudu primárním vinutím cívky, je nastavován regulací předstihu, buď mechanicko-pneumatickou, obdobně jak u dříve popsaných soustav, nebo s elektricky tvarovanými charakteristikami a to i podle změn více parametrů motoru.

   Začátek průtoku proudu vinutím je ovládán podle otáček motoru; u dokonalejąích soustav se doba sepnutí při nízkých otáčkách (v oblasti startu, případně i volnoběhu) mění i podle napětí baterie, resp. alternátoru. Takové soustavy bývají často vybaveny i regulací velikosti primárního proudu, který se mění, aby bylo v celém rozmezí otáček motoru dosaľeno předprogramované hodnoty, přičemľ se v zapalovací cívce nahromadí optimální mnoľství energie. Tyto soustavy nemívají předřadný odpor, který je zkratováván při startu a při chodu motoru zařazen.

   Z uvedeného je zřejmé, ľe při diagnostice nepostačí omezit se jen na zjiątění, zda soustava dodává k zapalovacím svíčkám napětí potřebné k přeskoku jiskry mezi elektrodami, případně ověřit funkci regulace předstihu podle otáček a zatíľení motoru. Čím je soustava dokonalejąí, a tím větąinou i sloľitějąí, tím více funkcí je třeba ověřit, není-li výkon nebo spotřeba motoru a samozřejmě i úroveň emisí vyhovující.

   Pokud zapalování nevytváří ve svíčkách jiskru vůbec, je potřeba najít příčinu, coľ znamená určit vadný díl, aby se mohl vyměnit, případně je-li to moľné, opravit. U vąech druhů soustav je třeba nejprve zjistit, zda dostávají potřebné napájecí napětí změřením jeho hodnoty na různých místech soustavy stejnosměrným voltmetrem, jak bylo popsáno v první části (AE č. 10/2000).

   Pokud jsou svorky primárního vinutí zapalovací cívky přístupné, změřit napětí na nich, zejména na té svorce, která je spojena s elektronickou jednotkou. Nejsou-li vývody cívky přístupné, změřit napětí na svorkách elektronické jednotky, případně pouľít mezikabeláľe, která se vloľí mezi zástrčku vozidlové kabeláľe a zásuvku na elektronické jednotce, nebo jiném dílu, jak bude popsáno u různých druhů zapalování. U mezikabeláľe mají být vyvedeny měřící body, přinejmenąím ty, které umoľňují měřit důleľitá napětí soustavy, zejména ve zmíněném spojení výkonového výstupu elektroniky zapalování s primárním vinutím cívky. V řadě případů je tento bod vyveden jako signál pro otáčkoměr, lze jej tedy vyuľít pro potřeby diagnostiky.

   U sloľitějąích zapalovacích soustav, předevąím u takových, které mají společnou řídící jednotky se vstřikováním, lze mnohdy pouľít speciálních přípravků - propojovacích polí také známých pod anglickým názvem "break-out box". Sestávají z univerzální skříňky na jejíľ horní straně se nachází větąí počet měřících bodů - zdířek pro připojení vodičů k měřícímu přístroji. Skříňka je opatřena zásuvkami pro výměnnou kabeláľ s koncovkami pro připojení k vozidlové kabeláľi a k elektronické jednotce. Tato kabeláľ je určena pro přísluąný typ vozidel a výrobce diagnostického dílu k ní dodává i dokumentaci s údaji jaké hodnoty a veličiny se mají na jednotlivých bodech naměřit. To vąe značně usnadní zjiątění místa závady a prakticky odstraní nebezpečí náhodných zkratů při měření prostřednictvím měřících hrotů přímo na koncovkách kabeláľe, pokud je takové měření vůbec proveditelné.

   Jsou-li napájecí napětí v pořádku, tj. je-li jejich hodnota mezi 9 aľ 13 V, je moľno přikročit k vlastní diagnostice. Její sled bude obdobný pouľitému u zapalování dříve uvedených typů, bude se vąak v jednotlivostech více či méně liąit, podle provedení a typu konkrétní soustavy.

Tranzistorová zapalování s bezkontaktním přeruąovačem v rozdělovači s mechanicko-pneumatickou regulací předstihu

   U vadných soustav tohoto druhu je postup diagnostiky nejbliľąí dříve popsaným metodám. Nevytváří-li zapalování ve svíčkách jiskry, zjistí se nejdříve, zda se příčina nachází v primární nízkonapě»ové části, nebo ve vysokonapě»ovém obvodu, počínaje zapalovací cívkou.

   K tomu slouľí ľárovka, nebo lépe multimetr přepnutý jako stejnosměrný voltmetr, připojená/ý mezi svorku 1 zapalovací cívky a záporný pól baterie (kostru vozidla). Odpojí se vn kabel mezi cívkou a rozdělovačem a zapne se spouątěč. Podle projevu ľárovky nebo voltmetru se usoudí, zda je elektronická část, včetně snímače otáček v rozdělovači natolik v pořádku, aby zajistila spínání a rozpínání primárního proudu zapalovací cívky či nikoliv.

   Jistý problém můľe vzniknout s připojením indikačního prvku ke svorce zapalovací cívky (bývá různě označována, obvykle 1 nebo "-" apod.). Vyplývá to z rozdílných konstrukcí cívek, od obligátních válcových konstrukcí s otevřeným magnetickým obvodem, přes samostatné cívky s jádrem transformátorového typu, aľ po cívky s podobným jádrem, které jsou umístěné buď v nebo na víčku rozdělovače, případně v prostoru pod víčkem. Naątěstí jsou "nepřístupné" svorky cívky, nebo alespoň výąe zmíněná, vyvedeny, buď jako vývod pro otáčkoměr, nebo pro synchronizaci vstřikování (je-li taková soustava na vozidle), či na diagnostické zásuvce. V nouzi lze pouľít připojení pomocným vodičem při sejmutém víčku rozdělovače apod.

   Velmi vhodné je pouľití kleą»ového převodníku k multimetru, umoľňujícího měření proudu protékajícího vodičem, který prochází mezi jeho "kleątěmi". Měřit je moľno na kterémkoliv vodiči k primárnímu vinutí zapalovací cívky. Jestliľe bude nízkonapě»ová část v pořádku, bude se proud protékající vodičem měnit od nulové do maximální hodnoty. V případě, kdy bude proud nulový, je spínací tranzistor trvale rozepnut, při výskytu proudu je naopak trvale sepnut. V obou z těchto případů je nízkonapě»ová část vadná.

   Jiným vhodným způsobem, pouľívaným některými výrobci je kontrola měřením napětí mezi svorkou "-" zapalovací cívky a kladnou svorkou baterie. Stejnosměrný voltmetr se připojuje záporným pólem ke svorce zapalovací cívky. U soustav s induktivním snímačem se po zapnutí zapalování naměří napětí blízké nule a po zapnutí spouątěče se napětí střídavě zvyąuje na několik V. Pokud se při otáčení spouątěče napětí nemění, je nízkonapě»ová část zapalování vadná. Pokud by byla po zapnutí zapalování naměřena hodnota blízká napětí baterie a při otáčení spouątěče se neměnila, je závada ve výstupním obvodu elektronického spínače (např. průraz koncového tranzistoru).

   Vyplyne-li z výąe popsaného měření, ľe příčina závady se nachází v nízkonapě»ové části, je třeba přesně určit, ve kterém z jejich dílů.

Zjią»ování vadného dílu

   Jestliľe se nenaměří napětí na svorce 1 (-) zapalovací cívky, tj. je blízké nebo rovné nule, případně není zjiątěn průtok proudu jejím primárním vinutím, ověřit tento obvod změřením jeho ohmického odporu obdobným způsobem, jako u bateriového zapalování. Pokud je v zapalování pouľit předřadný odpor zkratovaný během startu, ověřit i tuto součást.

   V případě kladného výsledku měření obvodu primárního vinutí zapalovací cívky rozpojit jeho spojení s elektronickou jednotkou, např. odpojením vodiče ze svorky 1 cívky, nebo vyjmutím zástrčky kabeláľe k jednotce apod.

   Pokud se na svorce 1 cívky objeví napětí jehoľ hodnota bude blízká napětí baterie vozidla, je zkrat ve výstupním obvodu výkonového spínacího tranzistoru. Taková závada se při měření proudu obvodu pomocí kleą»ového adaptéru projeví trvalým proudem s prakticky stálou hodnotou.

   V případě závady s tímto projevem je třeba elektronický spínač vyměnit, nebo je-li to moľné, opravit. Kdyby ale nebyl příčinou závady průraz koncového tranzistoru, nebo jeho paralelního kondenzátoru, ale trvalé sepnutí spínacího prvku, kterým pak protéká ąpičkový proud, nebude na svorce 1 cívky nulové napětí, ale tzv. saturační, jehoľ hodnota bývá od 1 V asi do 2.5 V. I v tomto případě je s největąí pravděpodobností závada v elektronické části. Elektronika je vľdy řeąena tak, aby ąpičkový proud koncového tranzistoru neprotékal déle neľ několik sekund. Pouze u některých starąích typů zapalování, např. u výrobku fy Lumenition, protéká ąpičkový proud trvale, zastaví-li se motor v poloze odpovídající "sepnutí bezkontaktního přeruąovače" a zapalování zůstane zapnuto. Jak bude dále uvedeno, je to dáno pouľitým typem snímače (bezkontaktního přeruąovače), který vytváří signál pro otevření spínacího tranzistoru v určitých úhlech natočení hřídele rozdělovače i při stojícím motoru. Proud cívkou protéká není-li pouľit tzv. odstavovací obvod, nebo kdyľ doąlo k jeho závadě.

   Jestliľe vąak protéká primárním obvodem ąpičkový proud, dochází k nadměrnému zahřívání jak zapalovací cívky, tak výkonového tranzistoru, coľ můľe vést k jejich poąkození nebo zničení. Proto vąechna měření ke zjiątění příčiny či místa závady provádět během co nejkratąí doby (zapnutí zapalování do 5 s).

   Jestliľe je napětí na svorce 1 rovno přibliľně napětí baterie (nebo při měření mezi svorkou 1 a kladnou svorkou baterie blízké nule) a během startování se téměř nemění, je příčina závady v elektronické části soustavy. Měří-li se primární proud, např. kleą»ovým převodníkem, bude tomu obdobná jeho nulová hodnota.

Ověření snímače

   Daląím krokem je zjiątění, zda závada je ve vlastní elektronické jednotce, nebo ve snímači otáček v rozdělovači. Postup se liąí zejména podle typu snímače pouľitého v rozdělovači. Nejobvyklejąím krokem je odpojení jeho vývodů od elektronické jednotky, případně od modulu, který je uloľen na rozdělovači, nebo přímo v něm. U některých typů zapalování není potřebné rozpojovat spojení snímače s elektronickou částí, protoľe mají svorky přístupné pro měření, jakmile se sejme víčko rozdělovače a některé daląí díly.

Upozornění: Zkontrolovat, zda je moľno měřit výstupní signál snímače při otáčení hřídele rozdělovače, neměl by tomu bránit pohyb rotoru nebo palce.

   Způsob ověření stavu a funkce snímače se provádí ve dvou krocích, které se liąí podle jeho typu.

U induktivních snímačů s magnetickým obvodem

   se nejprve změří ohmický odpor statorového vinutí. Pokud je snímač spojen s daląí částí deląími vodiči, provést změření i na jejich konci, v místě připojení, nebo na kolících či dutinkách zásuvky této kabeláľe.

   Pokud naměřené hodnoty odporu vinutí odpovídají údajům z manuálu výrobce nebo z Autodat, případně z jiné opravářské příručky, změřit výstupní napětí signálu z vinutí snímače. Měření provádět při otáčení rozdělovače, např. zapnutím spouątěče. U některých typů rozdělovačů je stavitelná mezera mezi rotorem a statorem snímače. Protoľe napětí ze snímače nebývá při nízkých otáčkách dostatečně velké, je vhodné zkontrolovat i velikost této mezery a v případě potřeby ji seřídit (jen u typů, které jsou k tomu konstruovány).

   U zapalování některých výrobců je induktivní snímač hermetizován v jednom díle s elektronickým modulem a společně umístěny v rozdělovači. Výąe uvedené kontroly tedy nelze provést.

U snímačů s Hallovým nebo optoelektronickým prvkem

   je třeba nejprve zkontrolovat, zda je na přívodech ke snímači (např. na zásuvce elektronické části) odpovídající napětí pro napájení snímače. Bez napájecího napětí ľádný z těchto typů snímačů nevytvoří svůj výstupní signál. Toto napájecí napětí se naměří při zapnutém zapalování.

   Měření výstupního signálu snímače lze provádět při ručním otáčení hřídele rozdělovače. Kdyľ bude snímač odpojen od elektroniky, přivést k němu napájecí napětí pomocnými vodiči a výstupní napětí snímače měřit mezi třetí svorkou (vývodem) a některým z přívodů napájení. Pokud budou oba díly spojeny kabeláľí, musí být vyřazena vn část zapalování, např. vyjmutím kabelu mezi cívkou a víčkem rozdělovače nebo víčko zcela odejmout. Výstupní napětí snímačů zmíněných typů není závislé na rychlosti pohybu rotoru snímače, jako u induktivních typů, ale pouze na tom, zda se v Hallově prvku (optoelektronickém prvku) nachází clona rotoru nebo její výřez.

   Měření napětí snímače otáček (bezkontaktního přeruąovače) se provádí stejnosměrným voltmetrem, protoľe otáčky rozdělovače jsou při otáčení motoru spouątěčem velmi nízké. Pokud má měřící přístroj na displeji vodorovný pruh, tzv. bargraf, bude se jeho délka při otáčení měnit od minimální (nulové) do maximální hodnoty, závislé na otáčkách rozdělovače.

   U snímače s Hallovým nebo optoelektronickým prvkem bude napětí nabývat pouze dvě hodnoty, podle toho, zda je v mezeře snímače pevná část clony nebo její výřez. Zpravidla je napětí při cloně v mezeře od 2 V do napětí baterie a při výřezu 0 aľ 0.7 V.

   Pokud je funkce snímače otáček v rozdělovači správná, tj. vytváří-li signál pro elektronickou jednotku a tato nereaguje zapínáním a vypínáním primárního proudu zapalovací cívky, je jednotka vadná a musí být vyměněna. Oprava tohoto dílu je někdy moľná (je-li zhotoven na ploąném spoji s vypájitelnými součástkami), ale vyľaduje to potřebné znalosti a vybavení.

Ověření elektronického modulu

   V některých případech je účelnějąí provést kontrolu elektronického modulu - spínače. Předevąím se to týká zapalování, u kterých je spínač umístěn v rozdělovači, nebo na jeho tělese a napájecí napětí, případně signál snímače je přiváděn/o přes zásuvku, nebo jsou přívody zakončeny izolovanými svorkami, takľe bez sejmutí těchto svorek nelze zjistit přítomnost napájecího napětí, nebo signálu snímače, případně změřit ohmický odpor jeho vinutí. U některých soustav je spojení mezi snímačem a elektronickým modulem nerozebíratelné a oba díly jsou společně hermetizovány zalitím plastem.

   a, Je-li spínač umístěn uvnitř rozdělovače, vypnout zapalování, sejmout přívodní svorky modulu a po opětném zapnutí zapalování změřit hodnotu napájecího napětí mezi přísluąnou svorkou a tělesem rozdělovače. Mezi svorkami vývodů vinutí snímače změřit odpor vinutí. Měření signálového napětí vyľaduje, aby se hřídel rozdělovače otáčela, takľe je obvykle nelze provést.

   Před opětným připojením svorek k elektronickému modulu změřit multimetrem přepnutým na měření odporu hodnoty tohoto parametru mezi vývody pro připojení napájecího napětí a tělesem rozdělovače. Měření provést dvakrát, jednou při spojení kladné zdířky multimetru s vývodem elektronického modulu a záporné zdířky s tělesem rozdělovače, podruhé s opačným připojením. Zjiątěné hodnoty se mají vzájemně liąit nejméně 10-krát (závisí to na typu zapalování a místě měření, tj. koncový výkonový tranzistor nebo přívod napájení budících obvodů).

   Jsou-li výsledky provedených měření vyhovující a v předchozím popsané zkouąky nízkonapě»ové části ukazují na přítomnost závady, je třeba vyměnit elektronický modul - spínač. Jeho oprava není reálná, protoľe to nedovoluje pouľitá technologie jeho výroby.

   b, Jestliľe je elektronický spínač upevněn na tělese rozdělovače, je třeba jej sejmout, aby byly přístupné buď jen vývody snímače z rozdělovače, nebo jsou na zásuvce pro spínač jak dutinky od jeho vývodů, tak od přívodů napájecích napětí modulu. Napájecí napětí měřit opět proti tělesu rozdělovače. Mezi vývody vinutí snímače změřit jeho odpor a zpravidla je moľno měřit i napětí signálu při otáčení motoru spouątěčem.

   U zapalování s elektronickým modulem v rozdělovači, nebo na rozdělovači, je potřebná i kontrola ohmického odporu mezi zápornou svorkou baterie vozidla a krytem nebo chladičem elektronického spínače po jeho namontování na rozdělovač, případně mezi touto svorkou baterie a tělesem rozdělovače, je-li elektronický modul umístěn uvnitř rozdělovače. Naměřená hodnota odporu mezi těmito místy nemá být větąí neľ 0.2 ohmu. Je také moľno měřit napětí mezi těmito místy a to při zapnutém spouątěči. Toto napětí nemá být vyąąí neľ 0.5 volt.

   U obou typů uvedených zapalování je napájecí napětí přiváděno do dvou obvodů (tedy dvoje napětí). Jedno je přiváděno přes primární vinutí zapalovací cívky, jeho svorka nebo dutinka je spojena se svorkou 1 (-) cívky. Druhé pak z bodu za vypínačem zapalování, tedy před primárním okruhem sestávajícím jak z vinutí cívky, tak z případného předřadného odporu.

   Jsou-li výsledky výąe uvedených měření vyhovující a přesto se v nízkonapě»ové části projevuje závada, je její příčina s největąí pravděpodobností v elektronickém spínači. Ověření lze provést jeho výměnou za správný. V některých případech je pouľitelná i následující metoda.

   Elektronický spínač se sejme (nebo vyjme z rozdělovače; pokud je přístup k jeho vývodům, nebo tyto mohou být od ostatních částí odpojeny, volit tento postup.

   Dále se postupuje tak, ľe se k výstupním svorkám nebo vývodům připojí ľárovka 12 V s výkonem 15 aľ 25 W. K vývodu, který se připojuje ke svorce 15 (+) zapalovací cívky se připojí kladná svorka vozidlové baterie. Druhý vývod spínače (připojovaný ke svorce 1 (-) cívky) bude spojen pouze se ľárovkou. Záporná svorka vozidlové baterie se připojí ke kovové podloľce spínače (pokud zůstal namontován v rozdělovači, pak k tělesu rozdělovače). Po připojení baterie má zůstat ľárovka zhasnutá.

   Rozsvítit by se měla teprve po připojení vstupu spínače ke stejnosměrnému napětí asi 1.2 V, např. z tuľkové baterie. Je téľ moľno pouľít multimetru přepnutého na měření odporu.

   Orientace polarity vstupu spínače pro sepnutí proudu koncovým stupněm je závislá na typu zapalování. Proto se nemusí ľárovka na jeho výstupu po připojení uvedeného vnějąího napětí ke vstupu rozsvítit. Pokud se nerozsvítí, změnit polaritu napětí ze zdroje ke vstupu spínače. Bude-li spínač schopný funkce, měla by se ľárovka rozsvítit.

   Naopak, pokud bude ľárovka po připojení uvedeného napětí ke vstupu svítit, změnit jeho polaritu a ľárovka by měla zhasnout.

   Tuto zkouąku provádět co nejkratąí dobu, do 5 aľ 10 s, aby nedoąlo k poąkození spínače nadměrným ztrátovým výkonem, protoľe jím produkované teplo není odváděno masivním tělesem rozdělovače.

   Popsaný způsob se pouľívá pouze u zapalování s induktivním snímačem otáček, které se konstrukcí výrazně odliąují od zapalování s Hallovým nebo optoelektronickým snímačem. Ověřování takových zapalování se provádí následovně.

   Zapalování s Hallovým (nebo optoelektronickým) snímačem jsou konstrukčně řeąena převáľně ze tří samostatných dílů, tj. rozdělovač se snímačem, elektronická jednotka s obvody zpracování signálu snímače a s výkonovým spínacím stupněm a konečně zapalovací cívka. Je to způsobeno potřebou co nejlepąího odvodu ztrátového tepla z elektronické jednotky, která je proto montována na masivním chladiči, nebo uloľena v masivní lité kovové schránce. Větąí mnoľství ztrátového tepla vznikne např. kdyľ se motor zastaví při zapnutém zapalování a přitom je ve ątěrbině snímače výřez clony. Elektronická jednotka sice větąinou mívá tzv. odstavovací obvod, který po krátké době přeruąí průtok proudu koncovým (spínacím) tranzistorem, ale mezitím se přemění ztrátový příkon rovný součinu saturačního napětí tohoto tranzistoru a jím protékajícího proudu na teplo. Čím více tohoto tepla zůstane v tranzistoru, tím více se sníľí jeho průrazné napětí a při opětném rozběhu motoru můľe dojít ke zničení tohoto prvku. Dobrý odvod tepla je podmíněn právě zmíněným chladičem.

   Uvedeným rozdělením je dán postup diagnostiky, kterým se má zjistit vadný díl zapalování. Nejprve se ověří funkce snímače. Protoľe je podmíněna napájením stejnosměrným napětím, změřit zda je toto napětí přítomno na zástrčce do rozdělovače. Není-li na zástrčce napětí, ověřit zda je napájecí napětí z baterie vozidla přiváděno na elektronickou jednotku. To se provede změřením na přísluąných dutinkách její zástrčky. Není-li na dutinkách potřebné napětí, prověřit kabeláľ, je-li napětí naměřeno, je s největąí pravděpodobností závada v elektronické jednotce.

   Jestliľe je napětí na zástrčce rozdělovače i na zástrčce elektronické jednotky a přesto je v nízkonapě»ové části závada (tj. nedochází ke spínání a vypínání proudu primárním vinutím zapalovací cívky), ověřit nejprve zda je cívka v pořádku (postup jaký byl popsán v předchozím). Je-li cívka funkce schopná, ověřit buď snímač v rozdělovači, nebo vlastní elektronický spínač.

   Snímač se nejsnáze přezkouąí tak, ľe se k němu přivede vnějąí napětí z pomocné baterie (nejčastěji kolem 5 V) Pozor - dodrľet správnou polaritu tohoto napětí! a změří se napětí mezi výstupem snímače a záporným pólem. Při otáčení hřídelí rozdělovače s clonou se velikost tohoto napětí má skokově měnit mezi minimální a maximální hodnotou. Otáčení hřídele rozdělovače je moľno imitovat zasouváním čepele noľe nebo ľiletky do mezery snímače a jejím vysouváním.

   Pokud nedochází k takovým změnám je snímač vadný a musí být vyměněn. Někteří výrobci poľadují výměnu celého rozdělovače.

   Probíhají-li změny výstupního napětí snímače, ověřit zda je toto napětí i na dutinkách zástrčky elektronické jednotky. Není-li, zkontrolovat kabeláľ. Při tomto měření musí být zástrčka na rozdělovači zasunuta a pomocná baterie se připojí k dutinkám zástrčky elektronické jednotky.

   Pokud se napě»ové změny signálu snímače naměří i na dutinkách zástrčky elektronické jednotky a po jejím spojení se snímačem závada nízkonapě»ové části trvá, je její příčina pravděpodobně v jednotce. Ověřit záměnou jednotky za dobrou.

   Definitivní potvrzení, zda je elektronická jednotka vadná nebo je funkční lze získat tak, ľe při úplném propojení vąech dílů zapalovací soustavy se vypojí zástrčka ke snímači v rozdělovači. Mezi svorky 1 a 15 zapalovací cívky se připojí multimetr přepnutý jako stejnosměrný voltmetr. Mezi dutinku signálu snímače na zástrčce k rozdělovači a zeměnou dutinkou téľe zástrčky připojit krátký pomocný vodič a zapnout zapalování. Voltmetr připojený k primárnímu vinutí zapalovací cívky má ukázat napětí 3 aľ 6 V (podle typu zapalování). Po několika sekundách musí toto napětí klesnout na nulovou hodnotu. Jinak zkontrolovat kabeláľ a je-li v pořádku, bude pravděpodobně vadná elektronická jednotka.

   Obdobná zkouąka je nezbytná i u funkčního zapalování. Rozdíl je jen v tom, ľe místo spojení dvou dutinek zástrčky ke snímači se pouľije signálu ze snímače. Zástrčka k rozdělovači tedy bude zasunuta. Vyjmout vn kabel ze zapalovací cívky (pokud nebyl jiľ dříve vypojen), zapnout zapalování a ručně natočit hřídel rozdělovače tak, aby voltmetr mezi svorkami 1 a 15 zapalovací cívky ukázal zmíněné napětí. Je-li odstavovací obvod v pořádku, klesne toto napětí po několika sekundách na nulu. Funkci odstavovacího obvodu ověřit několikrát opakovaným zapnutím a vypnutím zapalování. Hřídel rozdělovače zůstane v poloze při níľ se po zapnutí zapalování vľdy objeví výąe uvedené napětí.

   Jestliľe při otáčení motoru spouątěčem dochází k zapínání a vypínání primárního proudu zapalovací cívkou (tj. ľárovka na její svorce 1 bliká, nebo napě»ová výchylka multimetru se skokem mění atd.), je pravděpodobné, ľe nízkonapě»ová část zapalování je funkce schopná. Jeątě je ale potřebné ověřit činnost obvodu řízení úhlu sepnutí v závislosti na otáčkách a pokud je součástí elektronické jednotky i obvod regulace proudu koncovým tranzistorem i funkci tohoto obvodu.

   Tato ověřování ale mohou být provedena pouze s pracujícím motorem, protoľe otáčky spouątěče nestačí k ověření v celém pracovním rozsahu.

   Nepůjde-li motor nastartovat, přestoľe výsledky ověření nízkonapě»ové části podle předchozího postupu jsou kladné, ověřit stav vysokonapě»ového obvodu stejným postupem, jaký byl popsán u bateriového zapalování.

   Pokud bude vn část v pořádku a motor přesto nepůjde nastartovat, ověřit nastavení základního předstihu. Postup rovněľ stejný jako u bateriového zapalování. Je-li třeba provést opravu nebo znovunastavení.

   Pokud ani po vąech zkouąkách nejde motor nastartovat, ověřit přívod paliva a tvorbu směsi.

   Vlastní ověření funkce obvodu řízení úhlu sepnutí lze provést jednak multimetrem, který umoľňuje měřit buď přímo úhel sepnutí, nebo alespoň % pracovního cyklu. Jinou moľností jsou stroboskopické pistole, přizpůsobené k takovému měření. Signál pro měřící přístroj se snímá ze svorky 1 zapalovací cívky (nebo z místa, které je s ní spojeno - jak bylo dříve popsáno). U stroboskopické pistole bývá obvykle potřeba i porovnávací signál přiváděný kleą»ovým snímačem z vn kabelu k 1. válci. Kromě těchto přípojů je potřebné připojit k měřícímu přístroji i zápornou svorku vozidlové baterie, nebo kostru karoserie.

   Jestliľe je přístroj určen k měření úhlu sepnutí, bude jeho hodnota zobrazena na stupnici přístroje přímo a to buď ve stupních nebo procentech. Pokud ale umoľňuje měřit pouze % pracovního cyklu, bude údaj na stupnici odpovídat procentu doby, po kterou proud primárním vinutím zapalovací cívky neprotéká (na svorce 1 je napětí baterie), takľe doplněk do 100 % je skutečné procento doby sepnutí a mělo by být na úhel přepočteno podle počtu válců motoru.

   Pro ověření funkce řízení úhlu sepnutí v závislosti na otáčkách motoru není ale podstatná vlastní hodnota úhlu, ale důleľité je, zda se hodnota mění s otáčkami, a to tak aby při volnoběľných otáčkách byl úhel nejmenąí a s rostoucími otáčkami se zvětąoval.

   Funkci obvodu regulace proudu koncového tranzistoru lze ověřit jen voltmetry, které jsou schopny registrovat jak maximální tak minimální hodnotu napětí. Protoľe takové typy zapalování nemívají předřadný odpor, bude maximální hodnota napětí na svorce 1 rovna napětí baterie (alternátoru). Měnit se bude pouze minimální hodnota, která bývá rovna napětí na kolektoru spínacího výkonového tranzistoru. Jakmile je obvod omezující primární proud ve funkci, zvýąí se odpor zmíněného tranzistoru a na jeho kolektoru bude napětí vyąąí. S rostoucími otáčkami toto napětí začne od jejich určitého počtu klesat, aľ dosáhne minimální hodnoty rovné saturačnímu napětí spínacího tranzistoru (od 1.5 do 3 V, podle pouľitého typu a zapojení).

Tyristorové zapalování s induktivním snímačem otáček v rozdělovači s mechanicko-pneumatickou regulací předstihu

   se od téhoľ typu s mechanickým přeruąovačem liąí pouze tímto prvkem. Diagnostika takových soustav bude téměř totoľná s popsaným postupem, pouze s tím rozdílem, ľe při nesprávné funkci nízkonapě»ové části se ověří funkce schopnost induktivního snímače v rozdělovači některým ze způsobů popsaných u tranzistorových bezkontaktních typů. Bude-li zjiątěno, ľe je snímač v pořádku, je závada v elektronické jednotce a tato musí být vyměněna, nebo je-li to moľné opravena.


Autodíly MJauto, náhradní díly Brno, Vančurova 5, Židenice tel: 548 533 193, 603 812 458

Alfa Romeo -Audi- Austin- BMW- Citroen- Daewoo- Daf- Daihatsu- Dodge- Ferrari- Fiat- Ford- Honda- Hyundai- Isuzu- Jaguar- Iveco- Jaguar- Jeep- Kia- Lancia- Land Rover- Lexus- Maserati- Mazda- Mercedes- Mini- Mitsubishi- Nissan- Opel- Peugeot- Porsche- Renault- Rover- Saab- Seat- Skoda- Smart- Skoda- Subaru- Suzuki- Toyota- Vauxhal- Volkswagen- Volvo.

Copyright© 1998 - 2012 Autodíly MJauto, všechna práva vyhrazena